Můj příběh
Je to ráno jako každé jiné. Sedím na zápraží, popíjím ranní kávu, a přitom se dívám na svou smečku. Při pohledu na ně cítím vděčnost… Psi jsou zdraví a vesele skotačí na zahradě. Přichází ke mně nejstarší Anuška, která si chce odpočinout od dovádění s mladšími. Sedne si ke mně, lehce ťukne nosem do mé ruky a čeká, až ji začnu škrábat a povídat si s ní.
Ankara Od Beskydských vrchů *9.3.2008 +6.8.2019
Pokud se člověk rozhodne pořídit si psa, pak většinou mívá spoustu otázek. Jedna z nich je také z oblasti stravování. Odpověď je většinou jasná – granule. Co lepšího mohu psovi dát? Bláhově a slepě jsem věřila mnoha reklamním trikům, ve kterých jsou prodejci těchto nevzhledných kuliček opravdoví mistři svého oboru. Začala jsem tedy kupovat jedny z nejdražších granulí ve víře, že když jsou tak šíleně drahé, musí tomu odpovídat také jejich kvalita. Kdybych tak tehdy věděla to, co vím dnes...
Po půl roce života začala Anuška kulhat na přední nohu. Říkala jsem si, že jsme ji asi přetáhli na delší vycházce a že se vše brzy vrátí k normálu. O dva dny později už kulhala na obě nohy a návštěva veterináře byla nevyhnutelná. Tam bohužel po vyšetření diagnostikovali panostitidu. Studie a názory na původ této nemoci se různí. Některé studie usuzují, že jde o virus kostní dřeně, další dává vinu genetice. Nejzajímavějším závěrem však je, že tato nemoc je způsobena dnešními granulovanými krmivy. K tomuto závěru se přikláním i já.
Přechod na čistě přírodní stravu mi trval celkem dlouho, protože jsem neměla tušení, jak s takovým krmením začít. Mám maso kupovat u řezníka? Jak mám vypočítat krmnou dávku? Co by měla krmná dávka obsahovat, aby psovi nic nechybělo? Jak zkrmovat kosti a zeleninu? To byly jedny z hlavních otázek, které se mi honily hlavou. Nejhorším rozhodnutím bylo zapojit se do diskuzí v různých Facebookových skupinách, ve kterých byl zkrátka každý názor špatný. Informační efekt žádný a člověk se akorát udivoval nad slovními válkami mezi jednotlivými majiteli psů.
Vůbec jsem netušila, které
informace jsou ty správné a které ne. V mém okolí nebyl nikdo, kdo by mi
poradil. Celé noci jsem lámala hlavu nad tím, jak zabezpečit svým psům to
nejlepší. Pak přišlo jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě. Rozhodla jsem se výživu psů sama
vystudovat. Zapsala jsem se do kurzu, který pořádala kanadská DNM
university, konkrétně do oboru Raw Dog Food Nutrition Specialist. Studium nebylo lehké,
ale velice mne obohatilo a otevřelo mi tak bránu do nového světa. Moji psi
změnu stravy přijali velmi pozitivně. Energie, vitalita a radost z krmení
mě utvrdila v tom, že to byl krok správným směrem.
Na téma přirozené stravy jsem
diskutovala s přáteli a pak i s jejich přáteli. A tak mě napadlo,
proč neporadit a nepomoci i ostatním? Rozhodla jsem se své znalosti sdílet s
lidmi, kteří stejně jako já před lety, řeší problém se správnou výživou svého
psa.
Učím své klienty, jak správně krmit svého psa, poskytuji informace o krmné dávce a o všem ostatním, co s tímto krmením souvisí. Napsala jsem e-book „Krmímpřirozeně! 10zásad, které musím dodržet při krmení syrovou stravou“, který bude, doufám, nápomocný všem, kteří o krmení syrovou stravou teprve přemýšlejí a váhají s rozhodnutím.
Nebojte se mě oslovit. Byť mám od svých psů odkoukáno hodně, nekoušu 😊 Pojďme se společně vrátit ke kořenům a k tomu, co je psům přirozené.